V pátek 13. listopadu 2009 se na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze uskutečnila konference věnovaná mezinárodnímu humanitárnímu právu. Konference byla organizována Právnickou fakultou UK ve spolupráci s Českým Červeným křížem a záštitu nad celou konferencí převzalo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.

Hlavním motivem zorganizování konference na zmíněné téma byla skutečnost, že právě v tomto roce si připomínáme 60. let od přijetí Ženevských úmluv z roku 1949, které představují významný mezník ve vývoji mezinárodního humanitárního práva.

Právě Ženevské úmluvy daly vzniknout právní regulaci ochrany obětí vojny. Je ovšem nutno podotknout, že krátce po zahájení konference se připomnělo ještě jedno výročí, které rovněž nemůžeme opomenout, i když ve svém počátku by se mohlo jevit, že šlo spíše o negativum než pozitivum v historii lidstva. Mluvíme o bitvě u Solferina z 24. června 1859 a tento rok si tedy připomínáme 150. výročí bitvy u Solferina, která se stala událostí, jež byla počátkem existence mezinárodního humanitárního práva vůbec.

Na půdě Právnické fakulty se sešli zástupci jak akademiků, tak i praktiků. Zúčastnili se jí členové jak České společnosti pro mezinárodní právo jako i Slovenské společnosti pro mezinárodní právo, členové Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Bratislavské vysoké školy práva, Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Soukromé vysoké školy ekonomických studií v Praze, Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů v Praze a z dalších vysokých škol.

Dále se účastnili odborníci z praxe z Českého červeného kříže, zástupci z Ministerstva zahraničních věcí ČR, Ministerstva obrany ČR a také Hasičského a záchranného sboru ČR. Celkem se jednalo o 50 osob.

Konference byla jedním z výsledků grantového projektu Grantové agentury Akademie věd - „Mezinárodní humanitární právo“. Dalším z výstupů zmíněného grantového projektu je také připravovaná monografie Mezinárodní humanitární právo, která je v tisku v nakladatelství C.H. Beck. Cílem této publikace je uceleně rozebrat mezinárodněprávní regulaci ozbrojených konfliktů v současnosti.

Účastníky konference přivítali prof. Pavel Šturma (v zastoupení děkana PF UK) a doc. Jan Ondřej za organizační výbor. V úvodu konference vystoupili JUDr. Jaroslav Horák, vrchní ředitel sekce právní MZV ČR, a Dr. Marek Jukl, prezident Českého Červeného kříže.

Samotná konference byla rozdělena na tři tématické bloky:

1. Pravidla mezinárodního humanitárního práva,
2. Implementace MHP a úloha mezinárodních organizací,
3. Provádění mezinárodního humanitárního práva v České republice.

Z členů ČSMP kromě jiných s referátem vystoupil prof. Pavel Šturma, který se věnoval otázce univerzální jurisdikce a postihu závažných porušení Ženevských úmluv z roku 1949 poukázáním na aktuální rezoluci Valného shromáždění OSN z r. 2009: „The Scope of Application of the Principle of Universal Jurisdiction“.

Prof. Dalibor Jílek se zaměřil na problematiku zásady proporcionality a možnosti nahlížet na ni jako na součinitele přiměřenosti.

Také vystoupil doc. Jan Ondřej, který poukázal na zákaz použití některých druhů zbraní za ozbrojeného konfliktu a pojednával též o významu smíšených instrumentů, otázka, ve které se střetává jak právo ozbrojených konfliktů, tak i právo odzbrojení.

JUDr. Veronika Bílková zaměřila pozornost účastníků konference na vnitrostátní ozbrojený konflikt, konkrétně na jedno z aktuálních témat současnosti, a to na nestátní stranu a její právní postavení v konfliktu.

Z hostů vystoupil s delším příspěvkem doc. Martin Palouš, velvyslanec, stálý zástupce ČR při OSN v New Yorku, který hovořil o humanitárním právu z hlediska činnosti OSN.

JUDr. Renáta Klečková, z mezinárodněprávního odboru Ministerstva zahraničních věcí ČR vystoupila s příspěvkem na téma: Ministerstvo zahraničních věcí a humanitární právo. Konstatovala, že Ministerstvo zahraničí není expertní nezávislý právní orgán a z tohoto pohledu musí být vnímána i aktuální politika v oblasti zajištění respektování MHP.

Se zajímavým příspěvkem vystoupila zástupkyně SSMP JUDr. Katarína Galdunová z Bratislavské vysoké školy práva. Zabývala se otázkou postavení příslušníků ozbrojených sil USA a trestněprávním stíháním válečných zločinů.

Konference se vzhledem na zajímavá a aktuální témata prodloužila ve svém trvaní téměř o hodinu a půl a skončila v pozdní, večerní hodinu. Přesto vystupující, jakož i pasivní účastníci, měli po celou dobu možnost nejen získávat poznatky k různým aspektům týkajících se mezinárodního humanitárního práva, ale také se přímo zapojit se svými dotazy nebo podněty, kterým byl dán dostatečný prostor pro diskusi.

Vedle vysoké úrovně, ať už odborné nebo osobnostní všech vystupujících, je nutno také ocenit výborné organizační zvládnutí celé konference.

Mgr. Jana Ondrovičová

 

Vážené členky, vážení členové a přátelé,

několik týdnů od letního dopisu uteklo neuvěřitelně rychle a s nimi i léto, které nám snad přineslo trochu očekávaného a zaslouženého odpočinku, ale i čas na čtení a psaní, pochopitelně též v oblasti mezinárodního práva.

Je tu začátek září, to je nástup podzimu přinášejícího s sebou nejen nový akademický rok, ale také kratší dny, chladný vítr a feuilles mortes… Je to také čas pro bilancování a plánovaní nových aktivit. A tak při poslechu tohoto starého, oblíbeného šansonu (v podání Yves Montanda) se pokouším strukturovat tak trochu pod vlivem Prévertova básnického textu zamyšlení nad minulostí i budoucností naší vědy mezinárodního práva. Vždyť mezi cíle Společnosti patří právě též podporovat rozvoj nauky mezinárodního práva.

En ce temps la vie était plus belle et le soleil plus brûlant qu’aujourd’hui… Takže nejprve návrat do minulosti. Je v přirozenosti lidské povahy, že pamětníci mají tendenci si idealizovat minulost, která je spojena s jejich mládím. Naopak, nastupující generace mívá tendenci se radikálně vymezit proti všemu a všem, co považují spjaté s minulostí. Tato v různých dobách se opakující tendence je ještě akcentována v letošním roce 20. výročí od listopadu 1989, kdy se v celé společnosti posiluje snaha o znovu-vyrovnávání se s minulostí. Proto vlastně ani nepřekvapuje, že tomuto zkoumání neunikla ani naše právní věda.¹ A v jejím rámci pochopitelně nemůže chybět ani věda mezinárodního práva.

Taková snaha o hlubší zkoumání vlastní doktrinární historie je jistě chvályhodná. Jde ovšem také o to, nejen lehce kritizovat, ale také důkladně prostudovat a pochopit teoretické podhoubí tehdejších prací a sporů, které při povrchním pohledu může zůstat skryto pod ideologickým nánosem suchého listí, které dávno odnesl vítr. Jistě, každý má právo kritizovat ideologické floskule a dobově podmíněné formulace, které s odstupem času mohou někomu připadat až komické. Skutečně vědecký kritický dialog však předpokládá také schopnost pohledu pod povrch na tehdejší doktrinární debaty o takových otázkách jako mezinárodní obyčej, zásady mezinárodního práva nebo tzv. socialistické mezinárodní právo, abych uvedl jen několik příkladů. A tyto otázky a různé odpovědi, včetně individuálního přínosu jednotlivých osobností by také neměly zůstat zapomenuty … dans la nuit froide de l’oubli.

Ostatně i starší historie naší právní vědy (nejen období tzv. reálného socialismu) by si zasloužila daleko větší pozornosti. I v tak žhavé přítomnosti aktuální „ústavní krize“ v ČR. Ne, nehodlám zde přispívat k proliferaci v posledních dnech rostoucí řady „ústavních právníků“. Jako mezinárodní právník si však dovolím skromně poznamenat, že diskuse o materiálním jádru a nezměnitelných částech Ústavy není nějakým postmoderním objevem, nýbrž vychází ze starší středoevropské vědecké tradice. Diskuse, která se vedla již na začátku 20. století a do níž se zapojili vědci, jejichž jména (Kelsen, Schmitt, Verdross a Weyr) mají své místo nejen v dějinách konstitucionalistiky, ale také v intelektuální historii našeho oboru. Mezinárodní právo totiž nezačalo v r. 1989 ani v r. 1945, ale navazuje na mnohem starší tradice.

Non, je n’ai pas oublié… Jistě, je třeba se vracet nejen do daleké historie, ale připomenout i nedávno oznámené výzvy.

Připomínám projekt „Czech Yearbook of International Law“ a chci opakovaně vyzvat zájemce k podávání návrhů na témata příspěvků (v anglickém jazyce, rozsah cca 10 str.), a to do 15.9.2009. Myslím, že právě otázky spojené s minulostí a budoucností doktríny mezinárodního práva by se velmi hodily do prvního čísla České ročenky.

A k tématu proliferace, tentokrát mezinárodních soudních orgánů, se nám na konci léta podařilo vydat novou publikaci (Konkurující jurisdikce mezinárodních rozhodovacích orgánů. Praha: PF UK, 2009), kterou lze doporučit všem členům Společnosti.

Nous vivions tous les deux ensemble… Ano, při úvahách o minulosti a plánování budoucích aktivit ČSMP nelze pominout fakt, že česká nauka byla až do konce r. 1992 součástí československé vědy mezinárodního práva. Větší část moderní tradice naší internacionalistiky je tedy ve znamení toho soužití, které úplně nepřetrhal ani „sametový rozvod“ před 17 lety. Projevuje se to v četných kontaktech i řešení podobných otázek mezinárodního práva.

Tak např. letošní výročí Ženevských úmluv (1949) si připomíná Slovenská společnost pro MP konferencí na MZV SR v Bratislavě dne 1.10.2009, kdežto na PF UK v Praze budeme mít ke stejnému tématu vědeckou konferenci 13.11.2009.

A po úspěšném Česko-slovenském symposiu v Třešti z října 2008 (viz fotogalerie) se uskuteční další setkání v Bratislavě, a to v konferenčním zařízení SUZA (MZV SR) ve dnech 23. - 24.10.2009. Tématem by mělo být právě Mezinárodní právo 20 let po r. 1989. Není to ideální příležitost k otevření česko-slovenské vědecké diskuse k otázkám naznačeným v úvodu?

Co uvést závěrem? Letošní výročí by mělo být příležitostí nejen k návratům do hlubší minulosti, ale také k bilancování uplynulých 20 let. Ukazuje se, že navzdory některým programově skeptickým hlasům o ideologické zátěži a formálním zaostávání českých učebnic mezinárodního práva oproti zahraničním učebnicím, po jejichž překladu se někdy volá, situace není tak špatná.

Podobným pochybovačům (či spíše rozhněvaným mladým mužům?) lze jen doporučit, aby se vedle notoricky známé Malenovského učebnice obecné části (příklad diskontinuity²) a učebnice zvláštní části Potočného a Ondřeje (příklad kontinuity, byť poctivě doplňované aktuálními poznatky³) blíže seznámili s dalšími dostupnými učebnicemi. Vždyť vedle těchto učebnic a překladu německy psané učebnice Ignaze Seidla-Hohenvelderna⁴, která se používá na PF ZČU v Plzni, na velmi konkurenčním českém trhu mají k dispozici též novou a vědecky pojatou učebnici pražskou⁵ a nejnověji též „olomouckou“ učebnici Davida a kol. s kasuistikou, určenou spíše pro pregraduální studenty.

Přitom poslední dvě zmíněné učebnice se vědomě snaží o spojení kontinuitního a diskontinuitního přístupu a vyrovnání se kvalitním zahraničním učebnicím. I přes možné obvinění z „podjatosti“ si troufám s plnou vážností prohlásit, že přinejmenším pluralitou učebnic mezinárodního práva jsme v České republice dosáhli stavu srovnatelného se situací za první čs. republiky a srovnatelného (ne-li lepšího) v porovnání se stavem v jiných, podobně velkých evropských zemích.

A to je snad po 20 letech od roku 1989 dobrá zpráva pro členy Společnosti a všechny zájemce o mezinárodní právo.

Krásný podzim a úspěšný vstup do nového akademického roku

Vám přeje

Pavel Šturma
předseda Společnosti

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

¹ Srov. M. Bobek, P. Molek, V. Šimíček (eds.), Komunistické právo v Československu. Brno: MU-Mezinárodní politologický ústav, 2009.
²J. Malenovský, Mezinárodní právo veřejné: jeho obecná část a poměr k jiným právním systémům, zvláště k právu českému. 5. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2008.
³M. Potočný, J. Ondřej, Mezinárodní právo veřejné. Zvláštní část. 5. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006.
⁴I. Seidl-Hohenveldern, Mezinárodní právo veřejné. Praha: Codex Bohemia, 1999, resp. dotisk v nakl. ASPI, 2006.
⁵Č. Čepelka, P. Šturma, Mezinárodní právo veřejné. Praha: C.H. Beck, 2008.

Česká společnost pro mezinárodní právo / Czech Society of International Law, Česká odbočka ILA Czech Branch ve spolupráci s katedrou mezinárod. práva PFUK si Vás dovolují pozvat na přednášku  "Dohoda BBNJ: nelehký kompromis pro zachování biodiverzity mezinárodních mořských...

The Czech Yearbook of Public & Private International Law invites contributions to its volume 14 (2023). In 2023, the Yearbook should focus on the role of international and national institutions for international law, in addition to the usual rubrics. This year we commemorate not only the 150th...

Letošní rok se konalo 14. česko-slovenské mezinárodněprávní symposium, které se věnovalo zejména dopadům ozbrojeného konfliktu na Ukrajině z pohledu různých oblastí mezinárodního práva. Česká společnost pro mezinárodní právo ho již tradičně pořádala v Zámeckém hotelu AV ČR v Třešti ve dnech...