Zpráva z přednášky prof. Armanda de Mestrala na téma Regional and Megaregional Trade Agreements including TTIP

Ve čtvrtek 21. dubna se na půdě Právnické fakulty UK uskutečnila přednáška kanadského profesora prof. Armanda de Mestrala z montrealské McGill University na téma „Regional and Megaregional Trade Agreements including TTIP“.

Na úvod své přednášky prof. de Mestral předestřel, že se bude věnovat velice aktuálnímu konceptu tzv. megaregionals, tj. mimořádně velkým dohodám o volném obchodu, a souvisejícím otázkám: Čím jsou tyto dohody jiné a specifické a jaký je jejich vývoj? V kontextu těchto dohod také upozornil na značný zájem veřejnosti, přičemž poukázal na příklad dohody TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership), o které v Evropě musel snad slyšet už každý.

Kromě TTIP jsou zde však další megaregionals, buď již sjednané, nebo ve fázi vyjednávání: CETA (Comprehensive Economic and Trade Agreement) mezi EU a Kanadou, TPP (Trans-Pacific Partnership) mezi 13 tichomořskými zeměmi a RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership) mezi Čínou, zeměmi ASEAN, Indií, Japonskem, Austrálií, Novým Zélandem a Jižní Koreou. Tyto dohody budou díky své velikosti pokrývat značnou část světového obchodu.

U TTIP např. půjde zhruba o 40 %. Zaměření těchto dohod je především na snižování obchodních bariér, pravidla k ochranným opatřením, anti-dumpingová opatření, ale stranou nezůstává ani sbližování regulatorních standardů.

Kanadský host ve svém výkladu mnohé přítomné překvapil neobvyklou interpretací evropské integrace, kdy dle jeho názoru je Česká republika vlastně součástí největší megaregionální dohody – Evropské unie. Ta je důkazem toho, že myšlenka velkých dohod o volném obchodu není rozhodně nová. To potvrzuje i fakt, že je v platnosti u WTO registrovaných přibližně 620 regionálních dohod o volném obchodu a jejich počet stále roste.

Co je však dnes jiné, je fenomén, kdy jsou sjednávány skupinami států navzájem. Je to důsledkem patové situace na půdě WTO, kde se není možné dohodnout na nových obchodních pravidlech a státy proto využívají ustanovení GATT, které dovoluje sjednávat preferenční obchodní dohody. Zůstává nicméně otázkou, jaký je přesně vztah dohod k pravidlům WTO a jiným mezinárodním smlouvám.

V průběhu přednášky se prof. de Mestral rovněž zaměřil i na to, kdo tyto dohody sjednává. Politologové v této souvislosti mluví o hegemonických projevech chování v mezinárodních vztazích a je pravdou, že megaregionals jsou iniciovány především ze strany velkých obchodních velmocí jako USA, EU a Čína. Spojené státy již dříve prosadily dohodu NAFTA. EU byla v minulosti také velice aktivní při uzavírání sousedských a bilaterálních obchodních dohod. Dnes to však už nestačí. Vyjednávají celá uskupení. Lze také pozorovat určitý konflikt mezi USA a Čínou, kdy TPP bylo sjednáno bez Číny a nastavuje pro ni příliš přísné standardy.

Proto má Čína zájem o sjednání vlastní megaregional. EU vyjednává nejen se Spojenými státy, ale chystá se i s Mexikem a již uzavřela dohodu CETA s Kanadou. Jde tedy o všechny země NAFTA a s ohledem na to vyslovil prof. de Mestral podezření, že má možná Brusel ambici v budoucnu tyto dohody sjednotit a vytvořit jednotnou severoatlantickou zónu volného obchodu. Zajímavé je také podle prof. De Mestrala, čím jsou megaregionals odlišné od zbytku. Svým rozsahem v počtu smluvních stran i množstvím oblastí, které upravují. TPP má např. 12 smluvních stran a každý, kdo vyjednává s EU, automaticky vyjednává s blokem 28 zemí.

Poslední část přednášky byla věnována ochraně investic, jejíž úpravu megaregionals také obsahují. Nejedná se v tomto případě o nic nového. NAFTA má takovou kapitolu. Existuje přibližně 3000 platných bilaterálních dohod o podpoře a ochraně investic a v posledních letech se ochraně investic věnují samostatné kapitoly v dohodách o volném obchodu.

V obecné rovině jsou navíc obchodní a investiční právo propojeny. Nově tedy i dohody CETA a TPP zahrnují investiční kapitoly. Ukazuje se však, že se jedná o nejkontroverznější části těchto dohod a zvláště v Evropě je proti tomu velký odpor. V této souvislosti přednášející upozornil na určitý paradox, pokud mají evropské země uzavřených nejvíce investičních dohod. Lze tak pozorovat, jak se mění přístup k investiční ochraně v momentě, kdy hrozí, že sami budete prostřednictvím těchto dohod žalováni.

Prof. De Mestral si proto položil řečnickou otázku, jak zajistit ochranu investorů v zahraničí, pokud se těchto dohod vzdáme, a dodal, že jsme v tomto systému „chyceni“ a nevíme, jak z něj ven. Z tohoto důvodu minulý rok Evropská komise také připravila návrh systému investičního soudu, který už s velkým překvapeních všech stihla prosadit do dohody CETA.

V samotném závěru se prof. De Mestral vrátil ke vztahu megaregionals s WTO s tím, že bude zajímavé v budoucnu zkoumat, jestli tyto dohody WTO oslabují, nebo naopak přispívají ke sjednocování standardů ve světovém obchodě a jsou tak určitou nadstavbou pravidel WTO.

Autor článku: Ondřej Svoboda